Obsah

ARCHEOLOGIE

Dobrá Voda u Hořic leží v nejúrodnější části Jičínska a dvě katastrální území, na kterých se obec rozkládá, patří k nejbohatším archeologickým lokalitám regionu. Nálezy získávané již více než sto let tvoří podstatnou část archeologické sbírky Městského muzea v Hořicích.

Příhodné přírodní podmínky pro osídlení trvají od mladší doby kamenné dodnes, a proto se v Dobré Vodě stále stavějí nové domy a budují inženýrské sítě. Při těchto stavbách jsou stále objevována stará sídliště a stopy po pobytu obyvatel doby kamenné, bronzové, raného a vrcholného středověku i novověku. Území dnešní Dobré Vody je osídleno od 6. tisíciletí př.n.l.

ArcheologieNejvíce archeologických památek bylo objeveno, narušeno a z velké části zničeno při těžbě cihlářské hlíny v cihelně, jež byla po vytěžení zavezena, nebo podle návrší "Na Mohejlíku". Zde bylo objeveno žárové pohřebiště lidu popelnicových polí, kostrové hroby Keltů a dva hroby slovanské. O žárových hrobech lidu popelnicových polí je zachován zápis v obecní kronice k roku 1881. Nalezené nádoby si ponechal p. Bradka, dozorce nad dělníky upravujícími úvozovou cestu od čp. 15 podle cihelny a přes železniční trať. Jednu nádobu rozbitou na střepy uložil do sbírky místní školy řídící učitel.

Jak výše uvedeno, katastrální území Horní i Dolní Dobrá Voda bylo osídleno již v 6. tisíciletí př.n.l. /neolit, mladší doba kamenná/ prvním zemědělským lidem přišlým do Střední Evropy postupně z oblasti Balkánu a Předního Východu. Na nálezy z tohoto období /mladší doba kamenná - neolit/ upozorňovali v dopisech do muzeí v Hořicích a Hradci Králové dva místní učitelé pánové Junek a Freiberk. Keramika a kamenné nástroje byly nacházeny v poloze "Dráha"/"Na drahách" nebo také v úvozu za domkem pana Knopa směrem k Lískovicím, kde byl i hliník cihelny v poloze "za sadem Štěpánčiným". Všechna tato místa leží na katastru Dolní Dobré Vody při západním okraji obce na sprašové návěji a u zaniklé vodoteče. Tato místa byla těžce poškozena stavbou kališť Básnického cukrovaru. Nejzřetelnějšími nálezy z těchto míst byly přirozeně broušené kamenné nástroje většinou sebrané na polích. Několik objektů bylo v závěru 19. století narušeno orbou a cestou. K dataci osídlení slouží zdobený střep uložený v muzeu v Hradci Králové - lze jej zařadit do období lidu s keramikou lineární /6. tisíciletí př.n.l./. Kamenné nástroje jsou uloženy v muzeu hořickém. Tvarově patří ovšem další kultuře, a to lidu s keramikou vypíchanou, její mladší fázi.

ArcheologieDalší sídliště z mladší doby kamenné leželo na katastru Horní Dobré Vody, západně od obce v okolí návrší v poloze zvané "Horka", "Meziluží" a na poli pana Poura. l zde byly nalezeny broušené kamenné nástroje, které lze datovat do mladšího období kultury lidu s keramikou vypíchanou 15. tisíciletí př.n.l./. Několik kamenných nástrojů bylo uloženo do sbírky místní školy, odkud byly převedeny do královéhradeckého muzea.

Do pozdní doby kamenné lze datovat vzácný nález ploché měděné sekery učiněný v roce 1889 v poloze "Meziluží". Kamenný nástroj z téhož období je uložen v archeologické sbírce muzea Lázně Bělohrad.

Starší a střední doba bronzová je obdobím, kdy celé severovýchodní Čechy byly krajinou spíše procházenou než trvaleji osídlenou - ojedinělé nálezy keramiky a bronzů to potvrzují. V regionu totiž chybějí zdroje kovů u krajina byla velmi pravděpodobně "vybydlena" po velmi intenzivním sídlení nositelů prvních zemědělských kultur neolitu a eneolitu.

Po regeneraci zdrojů /obnově lesů a plodnosti půdy/ byla krajina opět velmi intenzivně osídlena lidem popelnicových polí, který ji obýval po tisíc let, Přirozeně, že území dnešních obcí Horní a Dolní Dobrá Voda bylo součástí krajiny tímto lidem osídlené. Poměrně výjimečným je hromadný nález keramiky v podobě asi 20 kg střepů objevený v kulturní jámě odkryté při stavbě bytových domů v severovýchodní části Dobré Vody v roce 1977. Ze střepů bylo slepeno pět zásobnic, dále fragmenty koflíků, miniaturní nádobky a další tvary, které patří nejstarší kultuře lidu popelnicových polí v severovýchodních Čechách /kultura lužická/. Sídliště následující kultury tohoto období bylo zjištěno nálezem keramiky v roce 1985 /kultura slezskoplatěnická/. Z jeho areálu možná pocházejí i dva bronzové srpy objevené v roce 1887 a uložené dnes v muzeu hořickém.

Pohřebiště lidu popelnicových polí bylo částečně zkoumáno Františkem Pokorným v cihelně /k.ú. Dolní Dobrá Voda/, kde byly hroby těžbou hlíny zcela ničeny. V roce 1890 byl vyzvednut jeden žárový hrob, který byl přenesen do muzea v Hořicích v Podkrkonoší. Do tohoto muzea se pak dostávaly i nálezy keramiky /mimo jiné i nádobky zvířecí podoby, chřestítka a cedníky, hliněná lžíce/ a několika bronzových předmětů /jehlice, náramky/ z postupně ničených hrobů. Všechny je lze časově zařadit do prvního stupně kultury slezskoplatěnické /11. století př.n.l./.

Ze starší doby železné nejsou k dispozici žádné nálezy podobně jako z většiny území severovýchodních Čech.

O to bohatší jsou nálezy z keltského pohřebiště, odkrývaného po částech od roku 1897 v prostoru severovýchodně čp. 36 v cihelně /katastr Dolní Dobrá Voda, ppč. 356, 357/.

I o těchto nálezech je zápis v obecní kronice k roku 1887. Většinu hrobů odkryl František Pokorný sám, v roce 1901 s ním kopal i přední český archeolog Josef Ladislav Píč, v roce 1904 zde kopal Ludvík Domečka.

ArcheologieNálezy byly děleny mezi muzea v Praze /Národní muzeum/, Hradci Králové a Hořicích. Celkem bylo zachráněno asi 25 hrobů převážně bojovníků, které tvoří samozřejmě pouze část plochého kostrového pohřebiště. Muži se zbraněmi /zvláště meči/ byli skutečně bojovníky, kteří své zbraně užívali v boji. Na jedné z mužských lebek byla zjištěna zahojená starší sečná rána. Jednalo se o příslušníky vojenské vrstvy, která se účastnila bojů a byla rozhodujícím činitelem dění v této době. K bohatým hrobům bojovníků patřily i bohaté hroby žen. V Dobré Vodě byly ovšem i zcela chudé hroby bez milodarů.

V hořickém muzeu jsou uloženy milodary z těchto mužských, ženských i dětských hrobů - bronzové nánožní kruhy, náramky a spony, hroty kopí, pasové řetízky, kování štítu /obvykle dřevěného, někdy i koženého/, železné spony a náramky a především železné meče často se zbytky pochev. K nečastým milodarům patří i lignitové /švartnové/ náramky.

Stopy po laténském sídlišti byly objeveny v poloze "Na kamenci" nebo "U horky" v r. 1984. Z prvních čtyř staletí nejsou z Dobré Vody zatím k dispozici žádné archeologické nálezy. V severovýchodních Čechách bylo osídlení velmi řídké, zatím bylo zachyceno několik sídlišť a několik hrobů.

Severovýchodní Čechy byly od počátku první třetiny 6. století osídlovány Slovany. V Dobré Vodě byl jejich pobyt zjištěn nálezy keramiky datované do druhé poloviny 9. století. Ve stejné době byli pohřbeni dva jedinci v zaniklé cihelně u nádraží Českých drah. Oba hroby byly kostrové a pravděpodobně ženské, z jednoho pochází bronzová záušnice, typický slovanský ženský šperk. Keramika 10. - 13. století byla opakovaně nacházena při těžbě cihlářské dílny v cihelně ve východním okraji Dobré Vody.

Výkop 20. října 1977
 

Osídlení doby hradištní /slovanské/ pravděpodobně bez přerušení pokračovalo do vrcholného středověku. Při zemních pracích jsou běžně nacházeny střepy nádob ze 14.- 17. století. Nápadným nálezem bylo dvacet železných podkov, které byly objeveny při melioracích v místech zvaných "Na království" a "Meziluží" na katastru Horní Dobré Vody. Směrem k Lískovicím byly objeveny dvě ostruhy, podkovy a halapartny. Na zahradě pana Vraštila v roce 1927 železný meč ze 17. století, považovaný za švédský. Tyto nálezy ukazují na pobyt ozbrojenců ve vsi, která měla dvě panská sídla.

ArcheologieV Horní Dobré Vodě stála tvrz pod dnešním čp. 2 v čele návrší vybíhajícího k vodoteči. První písemná zmínka k roku 1415 koresponduje s nálezy keramiky na návrší a v jejím okolí. Kamenná stavba se v 17. století stala součástí hospodářského dvora. Byla barokně přestavěna, aby pak pro špatný stav byla zbořena v roce 1974 /!/.

V Dolní Dobré Vodě stálo panské sídlo v areálu dnešního čp. 15 rovněž na terénní vlně nad vodotečí a zaplavovanými loukami. Tato tvrz byla mladší než předcházející, byla postavena po roce 1505. Z této pozdně gotické stavby byl pro současnou stavbu stodoly využil renesanční portál s pozdně gotickou profilací a stopami po malbě. V nedávné době byl k němu nešetrně přizděn přístavek obytného domu.

Z uvedených údajů vyplývá, že Dobrá Voda a její okolí je územím s archeologickými nálezy první kategorie. Z toho vyplývá i nezbytnost provádět archeologický dohled při všech zásazích do země a v případě potřeby provést záchranný archeologický výzkum. Ochranu těchto památek ostatně ošetřuje zákon o státní památkové péči č. 20/87 Sb. a jeho novela č. 242 z r. 1992. Ovšem bez přispění lidí bydlících v takovýchto místech se záchrana archeologických památek daří jen sporadicky. Jakýkoli postih za jejich ničení již nic nenapraví, protože archeologické památky lze zničit jen jednou.