Navigace

Obsah

Spolky a kluby v minulosti

SPOLKOVÝ A DRUŽSTEVNÍ ŽIVOT DO 2. SVĚTOVÉ VÁLKY

Spolkový život byl od druhé poloviny 19. století v Horní i Dolní Dobré Vodě velmi čilý. Vystupovaly zde vedle sebe spolky nejrůznějšího zaměření.

Nejstarší zápis o ochotnickém divadle v Dolní Dobré Vodě je z 22. dubna 1867, kdy místní ochotníci sehráli hru Štědrý den.

V Horní Dobré Vodě se divadlo začalo poprvé hrát 1. září roku 1895 v hostinci u Stuchlíků na jevišti vypůjčeném z Dolní Dobré Vody. Druhé představení proběhlo již na jevišti vlastním. V prvním desetiletí divadelní činnosti se zde hrávalo až sedmkrát ročně. V r. 1909 bylo zakoupeno nové jeviště, protože Stuchlíkův hostinec byl značně rozšířen. Výtěžek her byl roku 1924 použit na stavbu pomníku padlým v první světové válce. Postupně začala divadelní činnost ochabovat, až byla zastavena úplně. Roku 1935 byla činnost opětně obnovena.

Dobrovodští ochotníci předvádějí v Hořicích stavění Májí

Ochotníci účinkovali v nejrůznějších hostincích, v Dolní Dobré Vodě u Bradlů, u Jarošů, v Horní Dobré Vodě zase u Stuchlíků a v létě na zahradě hostince u Slamů. Divadlo provozovali Sokol, děti, mládež a hasiči, ale také divadelní odbor Hospodářsko - čtenářského spolku Rieger v Dolení Dobré Vodě.

V roce 1886 vzniklo devět samostatných vodních družstev (1. Chlum - Dobrá Voda, 2. Hořice - Bílsko, 3. Chvalina - Dobrá Voda, 4. Holovousy - Básnice, 5. Rašín - Milovice, 6. Bašnice - Pšánky, 7. Mlázovice - Lhota Šárovcova, 8. Mlázovice - Újezd Svatojánský, 9. Domoslavice - Obora - Ohnišťany), což čítalo celkem 800 členů. Práce trvaly sedm let (1888 - 1895) a byly prováděny ve vlastní režii.

Roku 1897 bylo ustanoveno honební společenstvo pod jménem Honitba. Zapsáno bylo 21 členů a zápisné činilo 1 zl. r. č. (rakouského čísla).

Dne 4. 2. 1900 byl v hostinci u Fikarů založen Spořitelní a záložní spolek pro Horní a Dolní Dobrou Vodu, zapsalo se tehdy šestnáct členů, zápisné bylo 2 koruny. Činnost spolku započala 15. dubna, prvním předsedou se stal Josef Dušek, rolník z Dolní Dobré Vody. Roku 1930 byla dokončena stavba budovy Kampeličky.

Na jaře r. 1902 vznikl v Dolní Dobré Vodě Sbor dobrovolných hasičů. 13. července téhož roku jim byla obecním úřadem slavnostně odevzdána nová stříkačka, pro kterou byla na návsi před domem čp. 31 postavena hasičská zbrojnice. V květnu 1933 prodal hasičský sbor z Dolní Dobré Vody ruční čtyřkolovou stříkačku za 4000 Kč nově založenému hasičskému sboru v Horní Dobré Vodě. Již v předchozím roce si totiž zakoupil stříkačku motorovou. Roku 1936 byla i v Horní Dobré Vodě zakoupena nová motorová stříkačka s novými hadicemi za 29 200 Kč.

Po dlouhém uvažování bylo rozhodnuto, aby se obě obce připojily k elektrárenskému svazu v Hradci Králové. Dne 24. dubna 1921 byla v Horní i Dolní Dobré Vodě zavedena elektřina. Nový spolek nesl název Hospodářské strojní družstvo pro rozvod a upotřebení elektrické síly v hospodářství a živnostech, zapsané společenstvo s ručením obmezeným v Dolní Dobré Vodě. V květnu roku 1929 začal pořizovat hradecký svaz sekundární síť pro zdejší obec.

Roku 1927 bylo po přípravných pracích předchozích let ustaveno Meliorační družstvo pro Dolní a Horní Dobrou Vodu.

Dne 28. února 1932 se konala ustavující valná hromada Národní jednoty střelecké, která měla 32 členů z Horní i Dolní Dobré Vody, Bašnice a Bílska. Prvním starostou byl zvolen Vratislav Ludvík z Bašnice. Členové se v neděli cvičili ve střelbě na zahradě u Jarošů v čp.18. Spolek vlastnil dvě vzduchovky.

Dne 18. ledna 1933 se u Jarošů konala ustavující valná hromada Tělocvičné jednoty Sokol v Horní a Dolní Dobré Vodě. Starostou byl zvolen František Fikar z Horní Dobré Vody. V únoru začala u Jarošů sokolská cvičení na přivezeném nářadí. Kromě cvičení pořádal Sokol besídky, přednášky, ale i divadlo. V době svého vzniku měla jednota za členy 24 mužů, 20 žen, 13 dorostenců, 18 dorostenek, 35 žáků a 20 žaček.